Jeseníky se rozkládají v nejsevernějším cípu Moravy u státní hranice s Polskem. Jejich jádrem je Hrubý Jeseník. Oblast dále tvoří masív Kralického Sněžníku, Rychlebské hory a Nízký Jeseník. Všechna tato pohoří, s výjimkou Nízkého Jeseníku, překračují nadmořskou výšku 1000 m. Nízký Jeseník s nejvyšší horou Slunečná (798 m.n.m) vytváří na východě oblasti mírně zvlněnou náhorní rovinu.
Celé horské pásmo Hrubého Jeseníku tvoří horskou hradbu o průměrné výšce 1350 m. V jejich východní části se nachází i nejvyšší hora Moravy a Slezska – Praděd (1492 m). K dalším významným vrcholům patří Keprník (1423 m), Vysoká Hole (1464 m) nebo Mravenečník (1343).
Jeseníky poskytují ideální podmínky pro rekreaci, turistiku a sporty, především zimní. Celá oblast je prostoupena bohatou sítí turistických značených cest a množství rekreačních a sportovních center nabízí možnosti strávení příjemných chvil odpočinku i sportu v těchto moravských horách.
Historie
První písemné doklady o Jeseníkách jsou již z dob Ptolemaia z 3. století. Na jeho mapě jsou tzv. východní Sudety označeny názvem Askiburgion. První zmínka o slovanském osídlení oblasti pochází od římského historika Prokopia ze 6. století.
V době přemyslovské vlády Břetislava I. chránily zemi od severu hluboké pohraniční hvozdy a v této době začaly vznikat první pohraniční obranné hrady, např. Kladsko, Javorník a další. O slovanském osídlení svědčí i mnohé názvy řek a obcí. Význačnou oblastí slovanského osídlení bylo okolí Holasovic u Krnova.
Od 13. století byla oblast kolonizována také německým obyvatelstvem, které sem povolával zejména olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Byla zakládána města jako Bruntál, Šumperk nebo Jeseník. Střediskem moci se staly hrady.
Z raně feudálního období se zachovalo jen málo historických zpráv. Nové zprávy o oblasti přinesla až doba husitská, kdy se dovídáme o tažení husitů do Polska a o ovládnutí některých opevnění. Velmi těžce oblast zasáhla válka Jiřího z Poděbrad s uherským Matyášem v druhé polovině 15. století. V té době bylo pobořeno množství hradů. Zároveň vznikly rozsáhlé državy pánů ze Žerotína, Tunklů z Brtníčka a pánů z Vrbna.
Důlní činnost spolu se zásobami dřeva vedla k rozvoji hutí, skláren a papíren. Většina těchto výroben však zanikla. Pouze papírna ve Velkých Losinách si udržela výrobu papíru tradiční formou od roku 1516 dodnes. Po porážce na Bílé hoře získal majetek pánů z Vrbna řád německých rytířů a Šumpersko připadlo Lichtenštejnům.
Další významnou událostí, která těžce zasáhla tuto oblast byly tzv. čarodějnické procesy. Tehdy díky horlivosti církevních inkvizitorů zahynulo v mučírnách a na hranicích několik desítek nevinných lidí. Za jedno z hlavních míst čarodějnických sletů byly označovány například Petrovy kameny.
Po nástupu Marie Terezie na Rakouský trůn uplatnil pruský král Bedřich II. nárok vůči Slezsku. Po Sedmileté válce připadlo Prusům Kladsko a úrodné části Slezska.
Nástup průmyslu v 19. století přinesl kraji oživení. Došlo k opětovnému rozvoji hornictví, sklářství, železářství a byly zakládány tkalcovské manufaktury.
Již v roce 1904 vznikla na území Jeseníků první přírodní rezervace, tzv. Lichtenštejnský prales mezi Šerákem a Keprníkem. Od té doby vznikaly další přírodní rezervace tak, aby byla zachována krása přírody těchto významných moravských hor.
Živočišstvo
Oblast Jeseníků je doménou lovné zvěře, ale ostatní zvířena je také hojně zastoupena. K hlavní lovnou zvěří zde je srnec a jelen, vzácněji i muflon. Vyskytuje se zde však i kamzík, liška, černá zvěř, hranostaj nebo jezevec. V jesenických řekách se vyskytuje pstruh potoční, pstruh duhový a lipan.
Hojně zastoupeny jsou tzv. horské druhy. Jedná se o veverku, plcha lískového, norníka rudého nebo sviště. Ptactvo je zastoupeno ve smrkových lesích budníčkem, křivkou, hýlem, sojkou, datlem černým nebo strakapoudem. Vzácný je relikt z doby poledové – datlík tříprstý. Z dravců zde žije káně, poštolka, krahujec, jeřáb a krkavec. V oblastech horských bystřin hnízdí vzácný čáp černý. V oblast bučin se vyskytuje lejsek malý, budníček menší či brhlík.
V pásmu kosodřeviny je hojná linduška horská, pěvuška modrá a červenka. Ptactvo severské tajgy v Jeseníkách zastupuje kos kolohřivec, ořešník kropenatý a čečetka obecná. V Jeseníkách hnízdí i množství nočních ptáků.
Mezi vzácné reliktní živočichy patří hlodavec myšivka horská, hraboš mokřadní a rejsek severní. Z obojživelníků se zde setkáme s čolky a mloky, z plazů se zmijí, užovkou a slepýšem.
Rostlinstvo
Jeseníky vynikají bohatstvím květeny. Toto bohatství je způsobeno především výškovou členitostí a mnohotvárností krajiny. Významný vliv má i podnebí a skladba půd. Více než 50% oblasti pokrývají lesy, jejichž ráz se s nadmořskou výškou mění. V nejvyšších polohách jsou často stromy vlajkových forem. Lesní porost byl v minulosti narušen rozvojem železářství a sklářství, ale i rozšiřováním pastvin. Původní smíšené lesy se zachovali jen v několika místech. Od roku 1886 se na holích vysazuje kleč.
Nejvyšší vrcholy, jako je Praděd, Keprník a Králický Sněžník, ale i některá další místa, byly vždy bezlesé. Na těchto místech se udržela květena, která je pozůstatkem čtvrtohorního ledovce. Jsou to například drobné druhy keříčkovitých vrb. V travnatém porostu se nachází řada horských druhů jako sasanka narcisokvětá, zvonek vousatý, keprníček nacholistý, suchopýr pochvatý a další.
Velmi bohatou květenu mají prameniště a horské nivy, vzácnou květenou oplývají také rašeliniště a třasoviska.
V podhůří vynikají pestrostí přirozené louky. Vzácným druhem je tu lilie cibulolistá, okrotice bílá, mečík střecholistý a mnohé druhy vstavačů. Lužní lesy Jeseníků mají ráz doubrav s bohatým keřovým a bylinným porostem. Hojná je sněženka a ve vyšších polohách bledule jarní.
Hojně se rozšířily rostliny, které lidé v minulosti uměle vysazovali v okolí loveckých chat a které již zdomácněli. Z těchto rostlin jmenujme například náprstník červený.
Díky své jedinečnosti byla mnohá území Jeseníků vyhlášena přírodními rezervacemi, ve kterých je pohyb turistů omezen pouze na značené trasy. S květenou na mnohých místech Vás seznámí informační tabule naučných stezek.